To bohužel neumí .... při vysílání by to mělo být jedno, protože správně udělaná sonda vybudí jen vid TE1,1, ale při příjmu opravdu nevím. Myslím že pro velkou plechovku nebude platit princip reciprocity, nebude se chovat při vysílání stejně jako při příjmu.
Ale je to jen moje domněnka.
Pri pouziti otevreneho vlnovodu jako anteny je nutne pracovat v oblasti "jednovidovosti", se zakladnim videm TE11 (obr.1). Dalsi vidy se budi pokud
- prekrocime jejich kriticky kmitocet a
- jsou splneny podminky pro jejich vybuzeni (souvisi s orientaci sondy)
U kruhoveho vlnovodu se budi vidy v tomto poradi:
TE11, TM01, TE21, TM11, TE01,...
Kriticky kmitocet pro vid TE11 (ktery chceme) se vypocte:
fTE11=(1.841*c)/(2*pi*r) Tato frekvence musi byt nizsi nez pracovni frekvence anteny.
"Nebezpecny" vid, ktery se muze budit je TE21 (orientace vektoru el. pole shodna s orientaci sondicky) - obr.2
Takove rozlozeni pole v aperture zpusobi rozstepeny vyzarovaci diagram a je to k nicemu
fTE21=(3.054*c)/(2*pi*r) - tuto frekvenci resp. polomer r bychom nemeli prekrocit.
Tedy chceme pracovat v oblasti fTE11<f<fTE21.
c=rychlost svetla.
Jelikoz nevim, jake presne hodnoty jste pouzili pro delku monopolu a jeho pozici, pouzil jsem "defaultni" tzn. Lo/4 a Lq/4.
Vysledky viz. obrazky .
Jen pozn. - na 2.4GHz neni prizpusobeni zcela idealni (cca PSV=2), chtelo by to malicko vyoptimalizovat.
parada, dik moc, vysledky pro oba rozmery by stalo za to vyvesit nekam
na lepsi misto, no treba k simandlovi nebo k vladovi, kam se lidi divaj,
kdyz chtej delat antenu
Pokud souhlasíš s Oldfrogovým návrhem, tak to samozřejmě rád dám na své stránky nebo upozorním Símu až se vrátí (momentálně je mimo civilizaci). Pokusím se to shrnout:
Potvrdilo se, že:
- plechovka s větším průměrem má větší zisk a menší vyzařovací úhel (párkovka cca 7.8dBi, deseticentimetrová cca 8.6dBi)
- průměr 10 cm je ještě přijatelný z hlediska vyšších vidů
- plechovka se 31mm sondou umístěnou Lg/4 ode dna je přijatelně, i když ne ideálně přizpůsobená na 50 ohmů
Chtěl bych Tě požádat o pokračování výzkumu tímto směrem:
1) dá se z microwave studia nejak jednoduše vyloudit smithův diagram pro ty modely co už máš udělané (třeba pro 2.4-2.48 GHz nebo možná líp 2.3-2.6)?
2) mohl bys zkusit efekt zkrácení sondy, například na 26mm při průměru 3mm, případně 28mm při průměru 2mm? Jaký jsi uvažoval průměr sondy u Tvých modelů?
3) mohl bys zkusit efekt přiblížení sondy ke dnu, např. na vzdálenost Lo/4 (31mm), nebo něco mezi Lo a Lg?
2) a 3) bych raději optimalizoval u párkovky (průměr 83-84mm, délka 16cm). Má sice menší zisk, ale je už hodně rozšířená a nejsou u ní žádné pochybnosti ohledně vyšších tříd vlnění. Osobně bych byl vůbec nejradši, kdyby se to dělalo na nějakém rozumném trychtýři, dejme tomu D=35cm, L=30.3cm (úhel rozevření 2x30 stupňů) napasovaném na párkovku, ale nevím jak složité by bylo ten trychtýř vymodelovat a taky jestli mě skalní "plechovkáři" nepřehlasují.
Z vlastní zkušenosti vím kolik modelování sežere času, ale fakt by se nám to hodilo.
Bylo by mozne naklepat do simulatoru takovy ten bezny zaric na sita a paraboly, tj. dipol a ohnuty plech? (rozmery a geometrii bych dodal) Zajimalo by me, jake usporadani je vhodne pro standardni offsetovou satelitni parabolu, nebo obracene, jaky je vhodny tvar paraboly pro takovy zaric. . .
- Smith. diag. pro tu prvni "defaultni" plechovku s D=84mm (horni obrazek)
- Smith. diag. pro plechovku "Oldfrog"
- prumer sondy jsem volil 2mm
Jeste bych poznamenal, ze vypocet prechodu (tzn. hodnoty Lg,Lo) plati pro hodne dlouhy vlnovod.
Pokud vlnovod kousek za budicim monopolem vidi impedanci volneho prostoru, prechod to samozrejme ovlivni. Prechod by se musel optimalizovat pro konkretni delku plechovky nebo uzit sirokopasmovejsi "hrazdickovou" variantu. V tehle aplikaci podle me ale neni kriticke jestli je odraz -10 nebo -15 dB..
Napasoval jsem tedy na "parkovku" trychtyr D=35cm, L=30.3cm. Nejsem si 100% jisty, jestli jsem se tam nekde nesekl, ten uhel mi vychazi asi 35deg. U te simulace mam jeste nejake pochybnosti, uvadim zatim jen vyzarovaci charakteristiku. -3dB uhly byly v rovinach
phi=0deg --> 22.1deg
phi=90deg --> 26.2 deg
Na dalsim obrazku je schema sirokopasmoveho prechodu (alternativa k sondicce) na obdelnikovem vlnovodu.
pokud zaricem rozumime ten kolicek v plechovce,
tak prece jen prurez vliv ma, resp. prumer toho kolicku,
ale v praxi se prakticky neprojevi, probiralo se to
ve foru a myslim ze to uvadi i sima na svem webu
Nemate nekdo poneti ,zda jsou nejaka pravidla pro pripojeni trychtyre?Jde mi o to ,zda uhel 30 stupnu k ose plechovky je jedinym nutnym parametrem ,nebo zalezi na prumeru plechovky.Jsem v tomto laik ,please help.
14.07.2003 v 10:32
.
