*/Přispůsobení impedanční antény (popř. nepřispůsobení)/*, požadavky na kvalitu */p.i.a./ *se řídí jejím použitím. Podle hrubých zásad se vysílací antény zpravidla konstruují tak, aby činitel stojatých vln (VSWR) na napájecím vedení byl ČSV ≤ 2; přijímací antény se konstruují tak, že ČSV ≤ 1.6 - 4 (u přijímacích antén pro TV se hodnoty řídí podle ČSN 36 7210). Přenášejí-li antény elmag. vlny se složitou širokopásmovou modulací (TV, telefonní multiplex, radiolokace apod.) a jsou-li s vysílačem spojeny dlouhým napáječem, vyžaduje se ČSV ≤ (1.05-1.2). Mimo základní způsoby impedančního přispůsobení se používají, zejména u antén používaných radioamatéry, různé způsoby realizované jako součást napáječe, jde zejména o různé tvary napáječe bočníkového (D-,T-,G-přispůsobení a pod.).
Přispůsobení impedanční, úprava zatěžovací impedance vf vedení tak, aby se rovnala vlnové impedanci vedení. Za této podmínky dochází k maximálnímu přenosu energie (mimo strát na vedení) mezi vedením a zátěží (anténou) popř. generátorem a vedením. Pokud tomu tak není, dochází k odrazu vf energie od zatěžovací impedance ( popř. diskontinuit ve vedení), na vedení vznikají stojaté vlny a dochází ke ztřátám přenášené energie nebo ke zkreslení přenášené informace. V praxi se kvalita přispůsobení impedančního udává tvz. činitelem stojatých vln ČSV (také poměrem stojatých vln PSV a nebo voltage standing wave ratio VSWR)
totot sem nasel na strankach jednoho "lepsiho ceskeho vyrobce"
Ztráty v napáječí.
Na rozdíl od stejnosměrného proudu nebo nízkofrekvenčního proudu, vysokofrekvenční proud prochází jen malou částí průřezu vodiče. Kromě toho se zde uplatňuje izolační vrstva mezi vodiči, kterou prochází elektromagnetické pole. Na tomto místě se proto požaduje tvz. vzsofrekvenční izolant. Čím je méně kvalitní, jsou zde ztráty vyšší. U běžných souosých kabelů však rozdíly v dielektriku izolantů nenesou hlavní vinu ztrát. Obecně se udává, že dielektrické ztráty nejsou vetší než 10 % z celkových ztrát. Mnohem více se projevuje malý průřez vnitřního vodiče. S větším průřezem vnitřního vodiče koaxiálního vedení se zvětší jeho povrch a tím se ztráty zmenší. Toto je základní problém většiny pigtailů používaných na minipci kartách s konektory UFL atp.
Činitel zkrácení vf napáječů.
Činitele zkrácení pro různé izolační materiály:
1. 0.65-0.66 pro materiály PE (běžné souosé kabely)
2. 0.81-0.83 pro materiál s pěnovým PE (Belden H1000, H1001 apd.)
3. 0.7-0.71 pro materiál PTFE (teflon)
Činitel zkrácení nás zajímá převážně jen pro určení délky rezonančních úseků neboli tvz. laděný napáječ, připadně pro zhotovování symetrizačních smyček nebo transformace vedení lamda/4. U neladěného napáječe se nemusíme činitelem zkrácení zabývat.
Pro vysvětlení: Neladěný napáječ, u něhož nezáleží na fyzické délce, se uplatní v případě, že impedance na obou koncích vedení souhlasí se zatěžoací impedancí napáječe. Znamená to, že impedance zářiče musí kromě jiného přesně odpovídat impedanci vedení a totéž platí pro výstupní impedanci vysílače. Pokud některá z podmínek není splněna, obvykle to byvá u zářiče, pak napáječ se účastní na činnosti zářiče a změní se vyznamněji jeho chování. Začnou se projevovat laděné úseky vedení, což znamená, že u různé délky napáječe se na konci jeho vedení projevuje různá amplituda stojatého vlnění - se všemi negativními důsledky. Stejné problemi zjistíme i u příjmu vf signálu. Pokud k tomu promítneme hodnoty měření PSV (SWR) tak zjistíme, že hodnota PSV např. 1:1.5 může být celková impedance 33.3 Ohm stejně tak 75 Ohm. V obouch případech vzniká stojaté vlnění stejné úrovně. Vznik stojatého vlnění je neklamnou známkou, že anténní trasa není zcela v pořádku. S tím souvisí menší vyzářený výkon z antény, a take rušení jiných služeb (např. telvize či rozhlasu v blízkosti STA společných rozvodů a pod.). Z tohoto důvodu je potřeba se tímto zabývat při montážích anténních systému a výběru anténních prvků a to od vlastní antény, konektory, kabely (vhodnost koaxiálního kabelu - opletení stínění atp).
23.10.2007 v 11:07
