Pokud jde o "vstupni poplatek ci prispevek" porad neni uprena moznost daru. Pripadne novy clen uhradi nakup switche ci jineho hardweru a konecne muze se ustanovit, ze prvni pravidelna platba clena se navysuje o castku xxx Kc coz bude zase jen ten vstupni poplatek a vstupni poplatek nebude. Muzeme to nazvat treba aktivaci pripojeni. Takze myslim, ze je dost moznosti jak si muzete prijit stale na sve K.
já si myslím, že je to v pohodě, protože mám za to, že "vklad" je vrátitelný při ukončení členství (viz družstevnictví). Což vstupní příspěvek obvykle není. Takže se jen upřesní, že první členský příspěvek se platí ve výši X, ostatní pak Y - a je to.
no hlavně je divné, když jednou 10 lidí běžně podniká, poskytuje služby, apod. - a podaří se jim využít díru v zákoně k tomu, že nemusí platit DPH, i když mají obrat jak kráva.
a jiných 10 lidí dělá prakticky lautr to samé - ale nehledají díru v zákoně, a musí tak posílat desítky tisíc z odvodů na DPH každé čtvrtletí. a přitom jsou ochotni často k naprosto stejné míře transparentnosti, jako občanská sdružení - liší se to skutečně jen v nějakých detailech co se týče toho, kdo o čem může rozhodovat.
v podstatě dochází k celkem absurdní situaci, kdy si občanská sdružení dělají naprosto _totéž_ mohou na odměnách vyplatit daleko více, než kolik tvrdě zdaněné firmy mohou vyplácet na mzdách nebo vůbec kolik mohou proplácet faktur na práci....
xchaos: kdyz te to tak sere tak si z toho sr.o. udelej sdruzeni ne? Je tam jeden zrejmej rozdil. Tobe to muze zkrachovat, ale tak jako tak jsou vsehcny ty veci jen a jen tvoje. V o.s. muze kdokoliv prijit ziniciovat valnou hromadu, vymnenit lidi a tebe klidne vyloucit. Proste vsehcno ma svoje pro a proti.
Tyhle diskuse vedeme už roky, a furt se nikomu nepodařilo ti to vysvětlit. Zrovna od tebe, který není konformista, bych čekal pochopení toho, co je programově zcela jinde než "mainstream". Zkusím ti to vysvětlit z jiné strany.
Žijeme v době, která jako svůj základ bere zákon a peníze. Zákon je snůška zákazů a sankcí za to, co nedokážeme řešit přirozenou cestou a peníze jsou metoda jak se vypořádat s nedostatkem, který je automatickou součástí společnosti osobního prospěchu. Neziskový sektor pak je trpěná zbytková část prastaré společnosti, která ponechala na okraji svého zájmu motivaci mzdou/financemi a na místo toho upřednostňuje původní nepeněžní vztahy. Smyslem zde není zisk, a to ani budoucí při jiných podmínkách (při menší konkurenci atd.) , a není zajímavá návratnost. Víš proč neziskový sektor vždy (staletí, tisíceletí) existoval a nebyl zrušen i když neměl a nemá žádnou moc ? Protože vždy řešil některá selhání trhu. Trh se například o sociálně potřebné nikdy nedokázal postarat, stejně jako trh nikdy nezajímalo životní prostředí ničené negativními externalitami.
Samozřejmě, internet je učebnicovým příkladem konkurenčního prostředí s nízkými bariérami vstupu, kdy zisky postupně klesají k nule nebo jsou možné jen dočasně ve krátkém až středním období po technologickém skoku. Z toho plyne, že kdyby tu nebyly freenety, byl by na jejich místě zakrátko třeba Breburda s.r.o. a výsledek by byl zcela stejný jako dnes - silná konkurence, tlaky na marže, riskantnější pozice a krachy těch, co jemnou hranu neustáli. Neexistence sdružení by proto ziskovému sektoru nepřinesla žádnou výhodu !
A ta návratnost ? Uvedu příklad - v czele jsme nedávno pokládali 3km chrániček v zástavbě rodinných domků, potenciál území tak 100 členů do pěti let. Stálo nás to (když to přepočtu na hlavu) asi 5.000 na potenciálního člena a 25.000 na dnešního zájemce. Dodatečný náklad na nového člena řekněme 5.000 - 25.000 přináší tržbu 4200 ročně (tržbu, ne zisk). Která firma by investovala 1-6x tolik, co za rok od uživatele utrží (tj. před odečtením nákladů) ? V prostředí konkurence žádná, že ? Sdružení ale neřeší návratnost, smyslem je totiž sama síť, tedy to, že tento kus města bude zasíťovaný a proto to klidně udělá, krach jí nehrozí.
Peněžně orientovaná část společnosti říká, že síť se má stavět tam, kde jsou nejvyšší nové zisky vztažené na jednotku investované dodatečné koruny. Nepeněžní část říká že stavět se má tam, kam o tom rozhodne nějaký vnitřní rozhodovací demokratický proces uživatelů sítě. Neboli bude se stavět tam, kam lidi chtějí, a když ne, tak si členi odhlasují jiné staturární zástupce.
Doufám, že jsi konečně pochopil základní rozdíly mezi oběma světy, jakož i to, že sdružení nejsou protivníkem podnikatelských subjektů ani příčinou mizejících zisků.