Bohužel jsem se o vašem srazu dozvěděl pozdě, tak jsem nemohl přijít.Celkem je to zajímavé počtení. ale:
1.chybí mi argumenty pro a proti ronje na bázi laseru a
na bázi LED
2.vývoj elektroniky asi dělá moc lidí současně, tady odvedl kus práce Jakub(landmanj),co vím, už to osadil a chodí to.
3.prošel jsem spoustu příspěvků co se týče mechaniky a optiky.Všechno(aspoň co jsem četl) končí tím, že někdo sehnal nějaké čočky(NIKDO nepíše, jakou optickou mohutnost to má)a nějak to zkouší a někomu to nějak chodí.
4.máte někdo představu, kolik ronjistů u nás je, respektive kolik lidí o tenhle způsob spojení má zájem?
Bavil jsem se o tom s Jakubem, odhad je asi 500 lidí(?).
ad1. laser - zdánlivě ideální, ale.... nízká životnost vlastního vysílače, díky velmi úzkému kmitočtu velká náchylnost na difrakci v ovzduší,potažmo mlze a smogu(dokáže projít pouze infračervený s velkým výkonem viz navádění pum na cíl z letadel),na velké vzdálenosti je paprsek strašidelně tenký,představa ostření laseru na vzdálenost 2-3km v městské aglomeraci díky vlnění vzduchu a jeho teplých a studených vrstev mi ježí vlasy,
a to neuvažuju o tom nejdůležitějším:výškové budovy mají na svých střechách rozkmit konstrukce v desítkách centimetrů.Samozřejmě každý ví, že je třeba ronju kvalitně uchytit.Ale prostě baráky se hejbou.Ano, byla tady zmínka o autostabilizačním zařízení- tak přesné, aby udrželo paprsek s tolerancí cca 10cm je taky pekelně drahé,to je lacinější připojení přes telečum.
LED - sám se přikláním k tomuto řešení.Širší kmitočet je zárukou menšího rušení a výpadků.Životnost LED podstatně větší, náklady menší, technologie zvládnutá.
Bohužel, dosah menší.
ad3.při vyzařovacím úhlu diody cca 70 stupňů (dle DS -opravte mne, jestli se pletu) a vyzařovací charakteristiky(je to takovej divnej lalok) mi vychází čočka o optické mohutnosti cca +4D, neboli f= cca 250 mm.Průměr cca 100 mm.tady bych trochu polemizoval s Fyzikem, který doporučuje menší průměr vysílače, budiž, ale mám li menší průměr,tak při zachování stejného vyzařovacího úhlu musím jít blíž,tzn.kratší fokus,tzn.větší ztráty ve skle a menší vyzářený výkon,taky nesouhlasím, že stačí pouze lisované čočky, možná na 10-20m budiž,ale do 200m zcela jistě nestačí,jejich nerovnosti rozmetají světelný paprsek.
Těch 100mm v průměru je taky z ryze praktického hlediska-existují plastové roury na zemní plyn o blízkém vnitřním průměru.Je to tlustostěnná roura s dobrou tepelnou i mechanickou stabilitou.
Jinak jsem už v kontaktu s jedním výrobcem optiky,každopádně budu informovat o dodání čoček.Snažím se navrhnout mechaniku tak, aby to bylo co nejlacinější a nejdostupnější.
Jo,ještě někdo chtěl nechat přebrušovat čočky do asférických ploch, to je úplná zbytečnost, přenášíme pouze relativně uzoučkou část spektra a ne celé viditelné.Škoda peněz.
Jinak se omlouvám všem, kterých jsem se tímto dotkl,přijímám jakékoliv připomínky.
Asi jsem to spatne pochopil, ale doufam,ze uz nechcete pouzivat to strasne AUI interface,kdyz mame od linearu ML6652 (nebo tak nejak),navic na 100Mb,ze?Myslim,ze by vse melo smerovat prave k tomuto reseni - 100MB nejlepe s LASEREM pro vetsi dosah a s LED na kratsi vzdalenosti
ad Fyzik :... Je nejaky dovod, proc jsou vetsi ztraty ve skle pri mensim prumeru cocky ?
Jo.Všeobecně platí, čím větší průměr vstupní pupily objektivu máš, tím větší výkon(světelnou kvantitu) jsi schopen přijímat i vysílat - respektive se stejným výkonem budeš mít větší zisk.Srovnej s objektivem na fo?áku - čím větší světelnost objektivu, tím více světla na filmu.Světelnost je dána poměrem vstupní pupily k ohniskové vzdálenosti, což je u f=250 a d= 100 světelnost 2,5 , např u d= 50 je to už 5.
ad Lada :...lasery kolem 4um ...
nevím, nikdy jsem se s tak nízkým kmitočtem nesetkal,
tuším, kam s tím míříš, zkusím se zeptat,upřímě řečeno, neumím si představit rezonátor na tak nízký kmitočet, ale to nic neznamená.
To je totéž,jako by si řekl, že vlastně auta nepotřebují velké paraboly, že stačí maličká za žárovkou.(Parabola je vlastně zakřivené zrcadlo, které se chová jako čočka).
Ještě jedno přiblížení, za II.světové se používaly reflektory na chytání letadel v noci, měly (reflektory)průměr od 3 do cca 5 m.
Sice jsem absolutní lama a neznám 80% pojmů který vy používáte, ale napadla mě taková jedna myšlenka a to jak tu Ronju ukotvit na kmitajícím paneláku...
Jestli jste někdo někdy viděl starší CD měniče do auta tak víte, že celá mechanika "plave" v olejový vaně.
Jesliže má panelák výkyv dejme tomu 10cm tak dáme ronju na pylony tak aby se nepotopila a držela volně na hladině, pod ní dáme dostatečně velkou vaničku.
Možná je to blbost ale já si s tím o prázdninách budu chvilku hrát a uvidim...